Reference

Rezidence Kavčí Hory

Výběr stavebního materiálu obvykle ovlivňuje několik faktorů, které jsou mimo jiné dány charakterem stavby, technickými podmínkami, požadavky investora a v neposlední řadě také dřívějšími zkušenostmi projektanta. Je jisté, že materiály musí splňovat určitá technická kritéria, ale současně musí být pro danou stavbu i cenově přijatelné. Nejinak tomu bylo v případě projektu bytového komplexu Rezidence Kavčí hory, jehož autorem je architektonická kancelář A.D.N.S.

Celý komplex sestává ze dvou budov. Ta menší přirozeným způsobem navazuje na starou zástavbu, ale větší z budov patří mezi architektonicky nejzajímavější stavby tohoto typu v Praze. Jedná se o 41 metrů vysokou stavbu s 12 nadzemními a 3 podzemními podlažími. Díky svému nezaměnitelnému prvku, kterým je průhledový otvor, jenž vytváří dojem plynulého pokračování sousedního přírodního parku do zeleně vilové čtvrti svažující se směrem k Vltavě, a spojením luxusních a moderních materiálů v interiérech s přírodním kamenem na fasádě a prvcích exotického dřeva na terasách, nabízí uživatelům vskutku luxusní bydlení. Originální průhledový otvor v budově plní navíc dvě další kritéria stavby. Projektanti měli na základě územního plánu předepsanou zastavitelnost a výtěžnost pozemku. Byli také omezeni požadavky památkářů ohledně výšky budovy a současně chtěli budoucím uživatelům nabídnout vyšší uživatelskou hodnotu díky orientaci bytů na více stran. To všechno pak splnil nápad s otvorem uprostřed.

Pro svůj charakter je dům celkově řešen jako železebetonoý monolit. Při návrhu vnitřního uspořádání podzemních prostor, které jsou tvořeny třemi podlažími s bohatou kapacitou garáží a navazujících sklepů, neboť bytový dům disponuje 88 byty, musela být akceptována velmi přísná protipožární způsobilost. Autoři projektu proto vsadili na tvarovky Liapor M 115 a překlady Liapor PN 115x115, které vyrábí firma Lias Vintířov. Důvodem tohoto rozhodnutí však nebyly pouze technické a zejména protipožární vlastnosti, ale také skutečnost, že podle slov architekta Drašnera, „Liapor vypadá dobře i bez omítky“, pokud je kvalitně postaven. Tvarovky jsou tedy pouze vyspárované, neomítané a vymalované. V podstatě zde plní funkci „pohledového betonu“. Ve srovnání s jiným materiálem, u kterého je například protipožární odolnost deklarována společně s omítkou, tvarovky Liapor splňují stejné parametry bez omítky, a tím se stávají pro stavbu ekonomičtější. Svoji roli rovněž sehrála skutečnost, že tvarovky Liapor byly ze stejného důvodu již s úspěchem použity na projektu hotelu Europort na pražském ruzyňském letišti, jehož autorem byla rovněž architektonická kancelář A.D.N.S.